09.03.10

RECENZE: Neuvěřitelná událost: Ženitba

Nová inscenace Divadla na Vinohradech (režie hostující Vladimír Morávek) očima divadelní recenzentky PRÁVA Radmily Hrdinové ...   

 Útěk před nevěstou horolezeckou stěnou

Po Čechovově Višňovém sadu uvedl režisér Vladimír Morávek na jeviště pražského Divadla na Vinohradech Gogolovu Ženitbu.
Nebyl by to ovšem Morávek, kdyby se mu klasická komedie nestala jen odrazovým můstkem k fantasknímu scénickému balábile, v němž nechybí bílá andělská křídla, obří bělostné dýně, panenky, zajíci a další morávkovské atributy.
Děvčátka - malé nevěsty - procházejí jevištěm jednou jako pravoslavné procesí, jindy bůhvíproč s korouhví s emblémem římského senátu, postavy se noří ze zdí i zpoza skříní, padají do orchestřiště, zmítají se v trýznivém patosu ruské hudby a Podkolatov prchá před nevěstou jako černý pavouk po bílé horolezecké stěně. Tím vším prochází masivní Kupido (Michal Novotný) a řada dalších postav včetně Evy s Adamem ve zkarikovaném rajském pornu.
To vše zní dost šíleně - a také to z větší části šílené je. A přece se za vším tím balastem Morávkovi více než kdy jindy daří odkrýt záblesky lidské tragikomedie, pošetilosti, zoufalství i něhy, a to zejména tam, kde nechá herce přesně jednat v konkrétně vystavěné dramatické situaci, nahlížené z bizarního, ale mnohdy zajímavého úhlu pohledu.
Dohazovačka Tekla je tu kulhajícím ďábelským pokušitelem v trojím vtělení. Se ztrojením postavy ale režisér nepracuje důsledně, nakonec nejpřesvědčivější je mondénní Paní T. Martina Stropnického v přesné groteskní stylizaci kdesi mezi Mefistem a bordelmamá.
Strhující výkon podává Viktor Preiss, jenž má Podkolatova vypracovaného do nejmenších pohybových, mimických, gestických i intonačních detailů.
Neurotické, vzdorovité, rozmazlené dítě postupně nabývá rysů křehkého Pierota i chaplinovského človíčka smýkaného událostmi, jež nahlíží z udiveného odstupu. Záchvaty jeho paniky před ženitbou jsou neodolatelně komické i dojemné. Agáta Veroniky Žilkové je ve výkladu figury matnější a přímočařejší: staropanenská loutka s nepřítomným pohledem upadající do nekontrolovatelného zmatku i sebelítosti. Pozoruhodnou figuru vytvořil z Kočkareva Václav Vydra - pomstychtivá posedlost oženit kamaráda ho stravuje jako plamen, žene ho do absurdních eskapád a v závěru přivádí do role třetí tragigroteskní oběti nezdařených námluv.
Morávkova Ženitba svým razantním uchopením vzbudí jistě protichůdné reakce. Ale přes hlučnost, scénickou umluvenost a metaforickou zahlcenost má k duchu Gogolovy komedie nakročeno směrem, který má šanci dotknout se divákovy duše.

N. V. Gogol: Naprosto neuvěřitelná událost o dvou dějstvích: Ženitba

Překlad Leoš Suchařípa, režie Vladimír Morávek, scéna Martin Chocholoušek, kostýmy Sylva Zimula Hanáková, hudba Petr Hromádka, dramaturgie Martin Velíšek.
Premiéra 5. 3. 2010.

Foto popis: Viktor Preiss obklopený trojím vtělením dohazovačky Tekly (Paní T.), zleva Martin Stropnický, Lucie Juřičková a Lucie Polišenská.
Foto Viktor Kronbauer