02.09.10

Záhadný Zámek

Franz Kafka i jeho dílo je stále obestřeno mnoha nejasnostmi  a tajemstvím. Předmětem dohadů je například také místo, které Kafku inspirovalo při psaní slavného románu Zámek ...

Franz Kafka začal psát román Zámek na počátku roku 1922 patrně ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších, kde se v té době zotavoval. Po návratu z Krkonoš pokračoval v psaní Zámku po několik měsíců v Praze, v létě roku 1922 pak strávil tři měsíce v Plané nad Lužnicí, která byla v té době díky domnělým léčebným účinkům vody v Lužnici druhým nejvyhledávanějším lázeňským střediskem po Karlových Varech. V Plané také padlo v srpnu 1922 rozhodnutí dále v psaní Zámku nepokračovat, takže román zůstal (podobně třeba jako další román Proces) nedokončený.
Zámek, o němž román pojednává, nevznikl pouze v Kafkově hlavě. Zdá se, že mu k napsání tohoto díla posloužila konkrétní inspirace; je jen logické, že to mohlo být jedno z míst, v nichž román vznikal.
Je velmi nepravděpodobné hledat předobraz Zámku v Praze či dokonce ve Špindlerově Mlýně; zato jihočeská obec Planá nad Lužnicí odpovídá Kafkově popisu mnohem víc.           
Vypadá to, že Kafkovým zámkem mohl být zámek na Strkově - v té době ještě samostatné obci, která je dnes již součástí Plané nad Lužnicí. Kafka doufal, že v Plané najde vytoužený klid k práci, ovšem opak byl pravdou - vadil mu hluk z nádraží a z nedaleké pily, rušilo ho  povykování dětí pod okny jeho pokoje a ke klidné atmosféře nepřispívala ani paní domácí. Možná se i tyto zážitky v románu odrazily.
Kromě toho by o Plané jako místě děje románu Zámek svědčily i další reálie:
K. přichází do města přes dřevěný most a ubytování nachází hned za řekou; v Plané v té době skutečně stával dřevěný most přes Lužnici, za nímž se nacházela hospoda U Votočků, která by mohla být hostincem U mostu z románu. A Plané by mohly odpovídat i další reálie, které Kafka v knize popsal.
Ovšem existuje ještě jedno místo, které mohlo být skutečnou inspirací Zámku, a tím je  vesnice Siřem u Podbořan v západních Čechách. Zde Kafka pobýval v roce 1917 na zdravotní dovolené. Překvapivě dobře snášel zimu v Siřemi, tvrdé životní podmínky v chladu a nepohodlí selského stavení. Při teplotě - 8°C spal při otevřeném okně, a než se začal mýt, musel ze džberu a z umyvadla odstranit ledový škraloup. Tedy podobná atmosféra, s jakou se K. setkává v Zámku.
Jako je většina Kafkových děl nejednoznačná, stejnou nejednoznačností zůstává obestřeno i místo skutečné polohy Zámku.

• Profil hry Zámek