Georg Büchner

Vojcek

Překlad / Ludvík Kundera
Režie / Daniel Špinar
Dramaturgie / Klára Novotná
Scéna / Henrich Boráros
Kostýmy / Linda Boráros
Hudba / Tomáš Pálka
Pohybová spolupráce / Irina Andreeva

• Přehled
• Galerie
• Program
• Články

Obsazení:
VOJCEK / Pavel Batěk
MARIE / Lucie Štěpánková
HEJTMAN / Martin Stropnický
DOKTOR / Václav Vydra
PRINCIPÁLKA, STAŘENKA, ŽID / Jiřina Jirásková / Daniela Kolářová
ONDŘEJ / Daniel Bambas
PLUKOVNÍK TAMBOR / Michal Novotný
PODDŮSTOJNÍK / Martin Davídek
KATKA / Eva Režnarová
STAŘEC / Jaroslav Satoranský
TOVARYŠ / Marek Menšík j.h. / Filip Tomsa
BLÁZEN / Michal Kern j.h.

Délka představení: 1h 40min

Svou nejslavnější hru Vojcek, živoucí a znepokojivý obraz duše moderního člověka, psal Georg Büchner v pouhých třiadvaceti letech a předčasná smrt mu dílo nedovolila dokončit. Přesto je Vojcek dodnes považován za jeden z nejsugestivnějších dramatických textů a za přelomové dílo v cestě moderního dramatu.
Vojcek, voják a holič, je člověk materiálně i duševně zubožený, neustále mrzačený jak službou pochybné autoritě tak nelidskými lékařskými experimenty. Jediným naplněním života je vztah s Marií a dítě, které vychovávají. Mariina nevěra, dohání Vojcka, štvance všudypřítomné kruté reality i vlastních úzkostí a hněvu, k zoufalému činu.
Drama Vojcek nastudoval v Divadle na Vinohradech jeho nový kmenový režisér Daniel Špinar, mladý talentovaný absolvent pražské DAMU. Výjimečná inscenace vzbudila ihned po premiéře nebývalý ohlas. Svou syrovostí a razancí  se poněkud odlišuje od ostatních titulů vinohradského repertoáru, nejedná se však o samoúčelnou provokaci ani prvoplánový naturalismus.  Velké expresivní gesto, obrazivost i příslušná dávka ironie pomohly přetvořit Büchnerův text v mrazivý obraz našeho světa i duše nepatrného člověka v jeho soukolí. Inscenaci, která je jistě divácky exkluzivním titulem,  jednoznačně ocenila i odborná kritika.

Vojcka napsal čtyřiadvacetiletý autor a jen o málo starší Špinar si s ním velmi dobře rozumí. Inscenuje ho krutě a neslitovně. Ukazuje cynický svět tady a teď, kde člověk je ponižován na zvíře, kde lásku nahrazuje dravý chtíč, kde „ctnost musí bejt náramně krásná věc", ale člověk si ji nemůže dovolit a kde se jen blázen může opravdu šťastně smát. Je to obraz drsný, ale pravdivý a hlavně zahraný s velkou přesvědčivostí a naléhavostí.

(Radmila Hrdinová, Právo)

Je to výjimečná inscenace se vzácně vyrovnanými špičkovými hereckými výkony, obdivuhodně sladěnými v prostředcích expresivní stylizace.

(Marie Reslová, Hospodářské noviny)

 Spoluúčinkuje: Mimický sbor Divadla na Vinohradech a studenti DAMU